Velký úlet

V letošním roce se výsledkem společného úsilí Czech Spitfire Clubu a Promedicy stala rekonstrukce historické události z roku 1938. Na přípravě pracovali jak členové leteckého spolku, tak naší společnosti. Akce nazvaná „Velký úlet“ upozorňuje na hrdinství osmi československých pilotů, má s pokorou a hlubokou úctou připomenout nevšední osobnosti a jejich odkaz, na který by nemělo být zapomenuto.

Důvody tohoto letu byly tři. Prvním byl ten, že naše česká i slovenská historie mají řadu zajímavých a významných událostí, o kterých se moc neví a je dobré o nich informovat. Druhým bylo připomenutí našich válečných letců a také skutečnosti, že i pouhá cesta do RAF byla nebezpečná a drsná. Třetím důvodem byla vzpomínka na již zesnulého brigádního generála Imricha Gablecha, držitele Řádu Bílého lva.

Rekonstrukce se zaměřila na zopakování trasy letu, kterou tito hrdinové před lety odletěli. Odletěli z vojenského letiště v Piešťanech z území tzv. Slovenského šťátu. Tehdy z Piešťan vystartovaly čtyři vojenské letouny s osmi letci. Tito vojáci se rozhodli, že nebudou sloužit nacistům, ale naopak, že se proti této zrůdné ideologii postaví se zbraní v ruce. Přes určité problémy se všichni dostali do polského Deblinu, kde byla (stejně jako v současnosti) vojenská letecká škola. Vstoupili do polského vojenského letectva a zapojili se do bojů proti nacistům. Po pádu Polska jich ale několik padlo do zajetí Rudé armády a čekaly je tak roky utrpení a strádání v gulagu. Všichni se ale časem dostali do Velké Británie, kde potom sloužili v řadách Britského královského letectva. Po válce v níž někteří padli, někteří z nich zůstali v zahraničí a ti co se vrátili, byly po roce 1948 vystaveni komunistickým persekucím.

6. 6. 2019 v 15 hodin startoval letoun An-2 z Jihlavy do Piešťan. Po příletu Večer v Piešťanech byly promítnuty filmy o našich letcích. Ráno 7.6. proběhla tisková konference a pak již následoval start do Polska. Start byl proveden přesně na minutu po 80 letech ve 12.03, tedy v čase kdy startoval první letoun. Následoval let na Krakow. Nepříznivé počasí – nízká oblačnost, vedla piloty k letu po téměř přímé trase, tedy kudy zřejmě letěl letoun Ab-101. Další tří letouny typu Š-328 letěly východněji.  V Krakově se z časových důvodů nepřistávalo, ale piloti udělali průlet nad jedním z Krakovských letišť. Poté následoval let do Deblína a přistání na zdejší vojenské základně. Po prohlídce muzea se celá osádka – tedy 14 osob (včetně dvou pilotů a mechanika) vydala na zpáteční cestu do Jihlavy, kde se přistálo krátce po dvacáté hodině.

Českoslovenští letci na frontách druhé světové války patřili vždy mezi ty nejlepší. Tím spíš je pronásledování a nevděk, kterých se jim dostalo nedlouho po válce, věcí k hlubokému zamyšlení. Československá historie má mnoho zajímavých událostí, o kterých se mnoho neví a mnoho lidí, na které můžeme být právem hrdi.